Takzvaná “upírská chobotnice z pekla” – Vampyroteuthis infernalis – poskytla největší genom hlavonožců, jaký byl kdy sekvenován, což prokazuje hluboké evoluční spojení mezi chobotnicí a chobotnicí. S více než 11 miliardami párů bází je genom více než dvakrát větší než ostatní genomy olihní. Tento objev poskytuje důležitá vodítka o tom, jak se tito jednotliví tvorové odchýlili od společného předka před více než 300 miliony let.
Genetické dědictví živé fosilie
Navzdory své děsivé přezdívce není upíří chobotnice skutečnou chobotnicí nebo chobotnicí; místo toho představuje starověkou linii, která se odštěpila na počátku historie hlavonožců. Nachází se v temných hloubkách pod 600 metry a je reliktem minulosti, který si uchovává rysy ztracené u moderních druhů. Výzkumníci získali vzorek jako náhodný úlovek, což umožnilo provést tuto přelomovou genetickou studii.
Velikost genomu a opakující se prvky
Genom upíří chobotnice je několikrát větší než genom moderních chobotnic a chobotnic. Hlavní důvod? Ohromujících 62 % tvoří opakované sekvence DNA, které zvětšují velikost genomu, aniž by nutně přidávaly nové funkční geny. Tato nafouklá struktura však stále obsahuje cenné stopy.
Architektura chromozomů odhaluje starověké souvislosti
Srovnání s jinými genomy hlavonožců – včetně chobotnic, sépií, chobotnic a dokonce i podivného bahenního nautila (chobotnice ve skořápce) – ukazuje, že chobotnice upíří si zachovává chromozomální strukturu předků společnou pro linie olihní a chobotnic. Rané chobotnice také měly tuto strukturu podobnou chobotnici předtím, než jejich chromozomy prošly významným mícháním a fúzí, což je proces, který pravděpodobně urychlil jejich evoluční adaptace.
“Upírská chobotnice si uchovává genetické dědictví, které předchází jak [liniím chobotnic, tak chobotnic]. Poskytuje nám přímý pohled na raná stádia evoluce hlavonožců.” —Emeshe Toth, Vídeňská univerzita
Důsledky pro pochopení původu hlavonožců
Genom upírské chobotnice funguje jako “Rosettský kámen” pro interpretaci evoluce hlavonožců. Potvrzuje, že chobotnice kdysi sdílely chromozomální strukturu s chobotnicemi, což naznačuje novějšího společného předka, než se dříve myslelo. Relativně nezměněný genom upírské chobotnice ostře kontrastuje s rychlým míšením chromozomů pozorovaným v evoluci chobotnic, což poskytuje jedinečný referenční bod pro pochopení toho, jak se tyto linie rozcházely.
Tento objev podtrhuje důležitost studia málo známých hlubinných tvorů pro odhalení tajemství života na Zemi. Genom upírské chobotnice je mocným nástrojem pro dešifrování evoluční historie hlavonožců, který nabízí bezprecedentní pohled na původ některých z nejinteligentnějších a nejpřizpůsobivějších bezobratlých na planetě.
