BREMEN, Německo – Německý astronaut se stane prvním Evropanem, který v rámci budoucí mise Artemis pod vedením NASA vycestuje za oběžnou dráhu Země a dosáhne Měsíce, potvrdila Evropská kosmická agentura (ESA) ve čtvrtek 27. listopadu na ministerské radě ESA v Brémách. Tento milník znamená velký krok vpřed v evropském průzkumu vesmíru, tažený významnými finančními příspěvky Německa do ESA a jeho zásadní rolí při vytváření klíčových komponent pro program Artemis.
Evropské investice do lunárních misí
Německo je největším finančním dárcem ESA a jeho závod Airbus v Brémách je zodpovědný za sestavení evropského servisního modulu (ESM). ESM je nezbytný pro kosmickou loď Orion, poskytuje životně důležité funkce, jako je pohon, energie a podpora života během lunárních misí. Kromě ESM staví evropské země – zejména Francie a Itálie – také prvky pro Lunar Gateway, plánovanou vesmírnou stanici obíhající kolem Měsíce, která by měla být uvedena do provozu do roku 2027.
Výměnou za tyto příspěvky ESA zajistila tři místa pro astronauty na misích Artemis. Generální ředitel Josef Aschbacher uvedl, že první let za nízkou oběžnou dráhu Země bude „obrovskou inspirací a zdrojem hrdosti pro jejich zemi a pro Evropu jako celek“.
Uchazeči o Artemis 4
Německo má v současné době dva zkušené astronauty ESA, kteří s největší pravděpodobností zastanou historickou roli: Matthias Maurer, 55, a Alexander Gerst, 49. Oba mají bohaté zkušenosti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). I když Německo má také dva astronauty v záloze, Amelie Schönenwald a Nicola Winter, ani jeden dosud ve vesmíru neletěl.
Gerst má za sebou 362 dní ve vesmíru, včetně šestihodinové vycházky do vesmíru v roce 2014 a působení ve funkci velitele ISS v roce 2018. Maurer dokončil v roce 2021 176denní misi na ISS, včetně vycházky do vesmíru. Tato zkušenost z nich dělá favority pro misi Artemis 4, naplánovanou na druhou polovinu roku 2028.
Širší evropská účast
Přestože Německo vyšle prvního Evropana na oběžnou dráhu Měsíce, Francie a Itálie se připravují vyslat na měsíční povrch vlastní astronauty v pozdějších misích Artemis. Francouzský astronaut Thomas Pesquet, který během dvou misí na ISS strávil ve vesmíru 397 dní, je silným kandidátem. Nová astronautka ESA Sophie Adeno, pilotka vrtulníku vybraná v roce 2022, také získává zkušenosti na ISS, což ji potenciálně kvalifikuje pro budoucí lunární misi.
Itálie má také uchazeče včetně Lucy Parmitana a Samanthy Cristoforetti, oba veteráni dlouhodobých misí na ISS a několika výstupů do vesmíru. Parmitano obzvláště zázračně přežil téměř smrtelnou záplavu přilby během výstupu do vesmíru.
Budoucí nejistota a evropská nezávislost
NASA oznámila posádku lodi Artemis 2, která má obletět Měsíc v roce 2025, a Artemis 3 má podle plánu přistát na Měsíci v roce 2027. Dlouhodobý osud programu Artemis však zůstává nejistý. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačila svůj záměr ukončit programy Space Launch System (SLS) a Orion a potenciálně je nahradit komerčními alternativami.
ESA má smlouvy s NASA na výrobu šesti evropských servisních modulů pro mise Artemis, ale její pokračující účast je podmíněna pokračující spoluprací. Ředitel ESA Daniel Neuenschwander řekl, že agentura „ponechá všechny možnosti otevřené“ po šesti letech ESM a zároveň zkoumá možnost rozšíření partnerství Orion-ESM. Evropa také vyvíjí lunární lander Argonaut pro přepravu nákladu, protože se snaží udržet svou roli v budoucím průzkumu Měsíce nezávisle na NASA.
První evropská mise na oběžné dráze Měsíce znamená zlom pro vesmírný program tohoto kontinentu. Ať už je toho dosaženo pokračující spoluprací s NASA nebo nezávislým vývojem, Evropa se staví jako klíčový hráč v nové éře průzkumu Měsíce.
