Nově objevená kometa s označením C/2025 K1 (ATLAS) se při přibližování k Zemi dramaticky rozpadla na oblak trosek. K rozpadu, potvrzenému astronomem Gianlucou Masim, došlo po nejtěsnějším přiblížení komety ke Slunci (perihéliu) 8. října. Navzdory počátečním pozorováním naznačujícím přežití byly gravitační síly příliš intenzivní, což způsobilo, že se kometa rozpadla na několik kusů.
Co se stalo s kometou ATLAS?
Kometa objevená v květnu sítí dalekohledů ATLAS zpočátku vypadala, že přežije průchod blízko Slunce ve vzdálenosti pouhých 50 milionů kilometrů. Následná pozorování po perihéliu však odhalila prudký posun. Jádro komety se zhroutilo, vytvořilo se viditelné subjádro a za ním se táhla stopa trosek. Tento rozpad byl ohlašován náhlým zvýšením jasnosti komety poblíž perihélia, kdy se její nazelenalý odstín změnil ve zlatý pruh, naznačující vnitřní změny.
Záhada změny barev
Přesný důvod změny barvy komety zůstává nejasný. Někteří vědci naznačují, že k tomuto posunu přispěl relativní nedostatek molekul obsahujících uhlík v kómatu (mrak obklopující kometu). Absence těchto molekul může vysvětlit, proč charakteristická zelená záře komety vybledla. Tato změna složení mohla oslabit strukturální integritu komety, což vedlo k jejímu případnému rozpadu.
Pozorování rozpadající se komety
I přes svůj rozpad zůstává C/2025 K1 viditelný v souhvězdí Lva. V současnosti svítí magnitudou 9,9, takže je pro pouhé oko příliš slabá, ale lze ji vidět dalekohledem nebo dalekohledem. Trosky komety se k Zemi nejvíce přiblíží 25. listopadu, přičemž projdou ve vzdálenosti 60 milionů kilometrů – o něco méně než polovina průměrné vzdálenosti od Země ke Slunci.
Proč je to důležité?
Rozpad komet C/2025 K1 zdůrazňuje nestabilní povahu komet a extrémní podmínky, které zažívají, když procházejí blízko Slunce. Komety jsou v podstatě „špinavé sněhové koule“ vyrobené z ledu, prachu a plynu. Jak se přibližují ke Slunci, tyto materiály se vypařují a vytvářejí charakteristickou komu a ocas. Gravitační síly a tepelná napětí však mohou překročit strukturální limity komety a způsobit její fragmentaci.
Tato událost slouží jako připomínka dynamických procesů, které formují sluneční soustavu. Trosky komety budou nadále obíhat kolem Slunce a v budoucnu mohou způsobit meteorické roje. I když je rozpad C/2025 K1 vizuálně působivý, zdůrazňuje křehkost těchto nebeských poutníků. Rozpad komety poskytuje vědcům jedinečnou příležitost studovat složení a chování kometárního materiálu při jeho rozptylu vesmírem.
Fragmentace C/2025 K1 je nápadným příkladem toho, jak se i zdánlivě stabilní nebeské objekty mohou stát obětí drsných podmínek vesmíru. Tato událost poskytuje cenný příklad pro pochopení vývoje komet a sil, které určují jejich přežití.
